Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

1. Obecné zásady Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
2. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Žáci jsou hodnoceni minimálně 3x za klasifikační období. Klasifikace je v něm rozložena rovnoměrně. Známka z ústního zkoušení musí být žákovi oznámena okamžitě včetně jejího zdůvodnění. Známka z písemné práce musí být žákovi oznámena zpravidla do 3 týdnů od napsání této práce. Písemné kontrolní práce z českého jazyka, matematiky a cizích jazyků (s výjimkou slohových prací), které trvají nejméně 1 vyučovací hodinu, musí být žákům nahlášeny 14 dní předem. Pokud se žák na jakoukoli kontrolní práci nedostaví, je jeho povinností si sjednat s vyučujícím náhradní termín. Výsledná klasifikace na vysvědčení není aritmetickým průměrem známek za klasifikační období. Přihlíží se i k práci žáka při vyučovacích hodinách a při domácí přípravě.
3. Evidence klasifikačních podkladů Učitel si zapisuje známky jednotlivých žáků, přičemž u známky musí být jasné údaje – datum nebo téma, forma zkoušení. Žáci průběžně informují rodiče o svých známkách a studijních výsledcích. Rodiče jsou o prospěchu a chování svého dítěte informováni na třídních schůzkách, které se konají 2x ročně, nebo při individuální konzultaci s vyučujícím po předchozí domluvě. Učitelé zapisují průběžnou klasifikaci do systému Bakaláři, nejpozději před každou čtvrtletní klasifikační poradou.
4. Doplnění podkladů pro klasifikaci Má-li žák v pololetí absenci vyšší než 25 % nebo mu chybí některé podklady pro klasifikaci, vyučující si od něho může vyžádat doplnění podkladů pro klasifikaci a rozhodnout o jeho formě (např. test, odevzdání práce, složení komisionální zkoušky z části učiva). Známka z testu, zkoušky nebo vypracovaného úkolu je v tomto případě jedním z podkladů pro klasifikaci. Její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví vyučující. Má-li žák absenci vyšší než 75 % nebo mu chybí většina podkladů pro klasifikaci (nehledě na absenci), koná komisionální zkoušku z učiva celého pololetí v termínu stanoveném ředitelem školy. Ředitel může rozhodnout o konání zkoušky ještě v daném klasifikačním období nebo až po konci klasifikačního období. Výsledná známka z komisionální zkoušky je v tomto případě známka, kterou žák dostane na vysvědčení.
5. Klasifikace žáků s individuálním vzdělávacím plánem Žák, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu (např. z důvodu pobytu v zahraničí, speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimoškolních sportovních aktivit) se dohodne s vyučujícími před schválením IVP na způsobu klasifikace v daném předmětu. Pokud je to možné, přihlédne vyučující při hodnocení předmětu k aktivitám a výsledkům žáka během pololetí (např. výsledky studia v zahraničí, odevzdané úkoly a práce, vypracované testy, práce v hodinách, pokud je na nich žák přítomen apod.). Vyučující může hodnotit žáka na vysvědčení výslednou známkou na základě výše uvedených podkladů nebo rozhodnout o doplnění podkladů pro klasifikaci podle čl. 4.
6. Komisionální zkoušky Žák koná komisionální zkoušku pokud:
   a) koná opravné zkoušky,
   b) jde o komisionální přezkoušení podle § 52 odst. 4 nebo § 69 odst. 9 školského zákona,
   c) jde o komisionální zkoušku podle čl. X/4 tohoto školního řádu,
   d) plní povinnou školní docházku v zahraničí a koná zkoušky podle § 18–20 vyhlášky 48/2005 Sb.,
   e) má povolené přerušení studia a požádá ředitele školy o přestup do vyššího ročníku,
   f) mimořádně nadaný žák požádá o přeřazení do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku podle § 17 odst. 3 školského zákona. Zkouška probíhá vždy před komisí. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (např. slohových prací, domácích prací, protokolů apod.) zadávaných v běžné výuce. Stejně tak může komise vyžadovat předložení dalších materiálů (např. součástí zkoušky může být vypracování domácí práce), případně vypracování písemné práce v den konání zkoušky.
   Komisionální zkoušku s výjimkou zkoušky konané podle písmena c) může v jednom dni žák konat nejvýše jednu. Komisionální zkouška konaná z důvodu a) ve druhém pololetí, je vypsána ředitelem školy nejdříve v srpnu příslušného školního roku. Termín konání komisionální zkoušky a složení komise sdělí ředitel školy žákovi nebo zákonnému zástupci žáka včas prokazatelným způsobem. Výsledek komisionální zkoušky sdělí žákovi ředitel školy nebo určený člen zkušební komise ihned po skončení a vyhodnocení zkoušky. Výsledná známka komisionální zkoušky odpovídá známce, která bude následně zapsána žákovi na vysvědčení s výjimkou zkoušky konané podle písmena c), jejíž výsledek se řídí ustanovením článku X/4 tohoto školního řádu. Nedostaví-li se žák ke komisionální zkoušce, je povinen svou nepřítomnost do tří dnů omluvit, pokud tak neučiní, je klasifikován známkou nedostatečně. Složení komise pro komisionální zkoušku: předseda – ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel – vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti, přísedící – vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti.
7. Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Udělení výchovných opatření je posuzováno individuálně třídním učitelem nebo ředitelem školy. Porušení povinností a pravidel stanovených školním řádem Jednorázové: podle závažnosti se uděluje napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele nebo důtka ředitele školy. V případě závažných přestupků proti školnímu řádu je možné podmíněné vyloučení žáka ze školy. Opakované: důtka ředitele školy, v závažnějších případech nebo při soustavném opakovaném porušování školního řádu je možné podmíněné vyloučení žáka ze školy. Slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči spolužákům a pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností žáků a jsou trestány udělením důtky ředitele školy, případně podmíněným vyloučením žáka ze školy. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností žáka. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností žáka stanovených zákonem ředitel vyloučí žáka ze školy. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl. V případě ničení majetku a zařízení školy bude podle závažnosti žákovi udělena důtka třídního učitele nebo důtka ředitele školy nebo podmíněné vyloučení ze studia. Žák, případně jeho zákonný zástupce, uvede poškozené místo či věc na vlastní náklady do původního stavu. Neomluvené pozdní příchody a absence ve vyučování se zpravidla postihují následujícím způsobem:

Pokud pozdní příchod přesáhne 25 minut od začátku vyučovací hodiny, počítá se jako absence v celé hodině.

Konečná podoba kázeňských opatření je ovlivněna i případným souběhem pozdních příchodů a neomluvených hodin.

V případě závažného nebo opakovaného porušování školního řádu může být žákovi udělena na konci klasifikačního období snížená známka z chování. O udělení snížené známky z chování rozhoduje ředitel školy na návrh třídního učitele nebo jiného pedagogického pracovníka školy po projednání pedagogickou radou. Pochvaly Pochvalu uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci, např. za práci pro třídu a pro školu, za přední umístění v soutěžích a olympiádách, za sportovní reprezentaci školy, za pomoc spolužákům apod. Ředitel školy uděluje pochvalu po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.